Radioaktivní

K radioaktivní kontaminaci dochází, když se radioaktivní materiál dostane na nějaký předmět či živou bytost, nebo když dojde k jeho požití či vdechnutí. Kontaminace se liší od ozáření, při kterém dochází k vystavení předmětu nebo bytosti ionizujícímu záření.
V případě kontaminace je předmět nebo bytost v trvalém kontaktu s radioaktivním zdrojem, dokud nedojde k jeho odstranění. V případě záření stačí ke snížení účinku záření izolovat, přemístit objekt nebo se od zdroje záření vzdálit.
Vzhledem k radioaktivním materiálům, které obsahují nebo produkují, jsou potenciálními zdroji kontaminace a záření jaderné elektrárny, místa výroby průmyslového paliva nebo místa zpracování jaderného odpadu, některé výzkumné laboratoře, nemocnice využívající radioaktivní zdroje a některá průmyslová odvětví.

REGULACE

Cílem jaderné bezpečnosti je za všech okolností chránit lidi a životní prostředí zamezením šíření radioaktivity. Na počátku 70. let 20. století byla zavedena koncepce „hloubkové obrany“, kdy byly v elektrárnách budovány po sobě jdoucí obranné linie. Ta vycházejí z materiálních, organizačních a personálních opatření určených k zajištění optimálních bezpečnostních podmínek.
Hloubková ochrana má pět úrovní, jejichž cílem je zabránit vzniku a omezit následky selhání, která by mohla vést k nehodám nebo haváriím. Tyto úrovně se vztahují na různé stavy zařízení, od normálního provozu (úroveň 1) až po havárie s roztavením aktivní zóny vedoucí k únikům do životního prostředí (úroveň 5).

OCHRANA PŘED RADIOLOGICKÝM RIZIKEM

V oblasti pasivní ochrany základních jaderných zařízení (ZJZ) je požadavek radiační ochrany nezbytný pro zajištění bezpečnosti zařízení a ochrany osob.
Požadovaná úroveň zeslabení radiace je definována podle radiologických průzkumů v daných prostorách. U stavebních prvků, jako jsou spáry, dveře nebo zaslepení průchodky, se obecně vyžaduje zmírnění minimálně stejné jako u okolního betonu. V případě dočasných ochranných prvků, jako jsou radiační clony, se obvykle vychází z tlumení.
Záření, které má být zeslabeno, je typu gama (γ) a Neutron (η). Rozložení typů a energií záření závisí na radiačním zdroji. Výkonnost zmírňování lze prokázat dvěma různými metodikami:
• buď zkouškou ve schválené laboratoři,
• nebo na základě odůvodnění vydaného organizací, která používá kvalifikované kódy.
Naše produkty lze dimenzovat a optimalizovat tak, aby vyhovovaly specifickému záření a/nebo rizikům každého ZJZ. Tyto studie se prováděly pro ITER, EDF a CEA.